Fyzioterapie | Ženské zdraví

Vaginismus: Kdy tělo odmítá intimní kontakt

Vaginismus je stav, který se často schovává za stydlivé mlčení. Není vidět navenek, ale dokáže velmi silně ovlivnit každodenní život, intimní prožívání, vztahy i vztah k sobě samotné. Mluvím o něm často se ženami, které se dlouho trápily tím, že „něco není v pořádku“ – ale zároveň nevěděly, co přesně se děje, jak to pojmenovat, a už vůbec ne, jak si pomoct. Možná to znáte taky.

Vaginismus je více než jen fyzická reakce. Je to volání těla, které říká: „Tady ne, tady ještě ne, tady se necítím bezpečně.“

Co je vaginismus?

Z pohledu fyzioterapie a medicíny je vaginismus stav, při kterém dochází k mimovolnímu, nekontrolovanému stažení svalů pánevního dna v oblasti pochvy. Nejčastěji se projeví při pokusu o pohlavní styk, ale může se objevit i při zavádění tamponu, při gynekologickém vyšetření nebo dokonce jen při představě penetrace.

Ženy často popisují tento stav jako bolestivý, nepříjemný, paralyzující – ale zároveň se stydí o něm mluvit, a tak se cyklus nepochopení a ticha dál opakuje.

Co všechno může vaginismus způsobit?

  • Bolest nebo nemožnost při pohlavním styku
  • Strach z gynekologických prohlídek
  • Nepříjemné pocity i při běžném doteku v intimní oblasti
  • Psychické napětí, stud, vina, selhání
  • Pocit, že „nejsem normální“
  • Napětí ve vztazích
  • Omezení pro otěhotnění

Psychosomatika a hlubší souvislosti

Vaginismus není jen mechanický problém. Velmi často je důsledkem hlubšího napětí v těle a duši, které se skrze pánevní oblast snaží říct: „Tady je něco nevyřešeného.“

Může se jednat o:

  • traumatické zkušenosti (vědomé i nevědomé),
  • bolestivé vzpomínky spojené s tělem nebo sexualitou,
  • přísnou výchovu, kde sexualita byla tabu nebo ostuda,
  • vnitřní konflikty mezi touhou a odporem,
  • přetížení nervového systému (zejména ženy s chronickým stresem, úzkostmi či PTSD).

Někdy ale žádné „velké trauma“ není. A přesto tělo reaguje odporem. Proč?

Spirituální pohled: Vaginismus jako deprese vaginy

Vaginismus můžeme chápat také jako depresi vaginy – tedy místo, které ztratilo životní energii, citlivost, přirozený tok. Místo, kde se hromadí bolest, nevyjádřený smutek, neprožitá něha.

Když se díváme na vagínu jako na energetické centrum ženské síly, tvořivosti a otevřenosti, dává nám smysl, že právě tady se projeví, když dlouho potlačujeme:

  • bolest, kterou jsme nikdy nedovolily vyjádřit,
  • zklamání, že nebyly naše hranice respektovány,
  • touhu, kterou jsme naučené potlačovat,
  • vzpomínky, které jsme raději zasunuly hluboko.
  • Vaginismus tak není selhání. Je to obranný mechanismus, který říká:

Zastav se. Dřív, než půjdeš dál, je třeba vrátit se k sobě. Do svého těla. Do bezpečí.

Jak s vaginismem pracovat?

Každá žena je jiná. Neexistuje univerzální řešení. Ale existuje cesta. A začíná vždy tam, kde se žena přestane nutit a začne naslouchat.

Možností, jak s vaginismem citlivě a účinně pracovat, je více:

  1. Vědomá práce s tělem
  2. Dechová cvičení
  3. Fyzioterapie zaměřená na pánevní dno
  4. Psychoterapie a citlivý rozhovor
  5. Práce s dotekem a terapeutickými pomůckami
  6. Selfcare – vaginální mapování

👉 Detailní popis všech technik, terapeutických principů a mé osobní zkušenosti najdete v členské sekci.

Pokud vás toto téma oslovilo a přejete si projít praktická cvičení a jemné vedení krok za krokem – zvu vás do naší podpůrné a bezpečné členské sekce Inspirace zdraví.

Co můžete udělat právě teď?

  • Přijměte, že vaše tělo není nepřítel. Je to nejvěrnější průvodce.
  • Nechte si pomoct – nejste v tom sama.
  • Hledejte bezpečný prostor a v něm se ukotvujte.
  • Tvořte si návyky, které vám způsobují slastné a příjemné pocity.
  • Zeptejte se: Co se moje tělo snaží říct? Co potřebuje slyšet, cítit, zažít?

Možná jste v tom našla kousek sebe. A možná cítíte, že je čas se vydat na cestu zpět – k vlastnímu tělu, vnitřnímu bezpečí a jemnému vnímání. Není třeba velkých kroků. Stačí začít poslouchat. Naslouchat. A být k sobě laskavá.

V členské sekci Inspirace zdraví najdete podrobně rozepsané způsoby, jak s vaginismem pracovat – jemně, efektivně a v souladu s vlastním tělem. Detailně probíráme také téma vaginálního mapování jako terapeutické cesty ke svému jedinečnému vnitřnímu prostoru.

Pokud cítíte, že je čas jít do hloubky, přidejte se. Pro sebe.

S láskou k sobě a vašemu vnitřnímu prostoru.

Alexandra

Jak reagovat na bolest: Tvůrčí přístup k tělesným signálům

Je důležité vnímat své tělo a co můžeme dělat s informacemi, které nám dává. Ale co když nastane nepohoda? Co když nás skolí nemoc nebo se nám vrací chronická bolest? Mnozí lidé vnímají bolest pouze z pozice oběti. Tento článek však nabízí jiný pohled – jak přistupovat k bolesti kreativně a vnímat ji jako informaci, která nám může pomoci obnovit rovnováhu těla.

Pánevní dno jako křižovatka těla

O pánevním dnu, o pánvi, už bylo napsáno mnoho článků, popsána spousta knih a vypracováno nepřeberné množství výzkumů, nemluvě o velikosti internetu. Tento článek píši spíš, abych podala svůj osobní pohled a přiblížila, jak vnímám práci s pánevním dnem.

Jak s námi tělo komunikuje

Kolikrát jste si všimli, že vás něco bolí nebo cítíte nepohodlí, až když už bylo příliš pozdě? Naše tělo s námi neustále komunikuje, ale v moderním světě plném rozptýlení často jeho signály ignorujeme. Často se zaměřujeme na akutní potřeby, jako je hlad nebo žízeň, a nevěnujeme pozornost jemným signálům, které tělo vysílá mnohem dříve, než přerostou v chronický problém.

Královna, rytíř nebo marioneta?

Když jdete po ulici, všímáte si lidí kolem sebe? Zaujmou vás někteří svou posturou? Nemyslím teď úplně to jak kdo vypadá, jak je jeho tělo stavěné. Spíš mluvím o tom, jak se nosíme. Všímáte si občas, jak jen z postoje jde poznat, zda člověka něco bolí, jestli se bojí, nebo naopak z něj vyzařuje sebevědomí?

5 kroků k sebejistotě, aneb jak překonat nejistotu a začít jednat

V práci s tělem neexistuje jen jedna cesta Pracuji s lidmi, kteří se potýkají s funkčními poruchami – stavem, kdy medicína nenajde jasnou příčinu, ale člověk přesto cítí bolest, únavu, tlak. Neexistuje jen jedna správná cesta k řešení. Některé cesty mohou být slepé....

Čtyři patra těla

Každý sval na těle spojuje různě vzdálené dva body či dvě oblasti. Většina z nich vede v určitém vertikálním položení. Na těle ale najdeme i čtyři svalové skupiny, které jsou umístěny horizontálně. Označujeme je jako svalové horizontály, tzv. svalová patra těla. Jedná se o chodidla, pánevní dno, bránici a ústní dno.